Většina ředitelů středních škol vystupuje proti novému způsobu přijímacího řízení, rodiče nový systém většinou podporují. Přesně takové výsledky vyplynuly z šetření a průzkumu veřejné mínění na téma nového systému přijímacích zkoušek na střední školy. Přijímačky podle nového scénáře byly poprvé realizovány v loňském roce a umožňují uchazečům o středoškolské studium podat v prvním kole přijímacího řízení až tři přihlášky.
Ministerstvo školství si nyní nechalo zpracovat detailní analýzy a výzkumy, které pro ně realizoval Ústav pro informace ve vzdělávání a výzkumná agentura GfK Czech. Účelem předkládané analýzy bylo posoudit a ověřit, jak se nový způsob přijímacího řízení osvědčil v praxi, jak je přijímán rodiči a žáky, kteří v letošním roce prošli přijímacím řízením a jaké jsou jeho administrativní, organizační a finanční dopady.
Hodnocení nového systému přijímacího řízení
Hodnocení spokojenosti s novým způsobem přijímacího řízení jeho hlavními aktéry - rodiči a uchazeči na straně jedné a řediteli středních škol na straně druhé - vychází velmi odlišně.
Zatímco 80,2% ředitelů středních škol vystupuje proti novému způsobu přijímacího řízení, rodiče nový systém většinou podporují (69%). Ředitelé středních škol si zřejmě více uvědomují organizační a finanční obtíže nového systému, protože musí řešit následné problémy s neobsazenými místy, na která vydali kladná rozhodnutí (autoremedurou, vypisováním dalších kol). Navíc si nejsou jisti případným zajištěním objektivity zkoušek v případě porovnání dvojích (až trojích) testů v rámci jednoho kola
Rodiče a uchazeči naopak vnímají více přihlášek jako výhodu pro strategické rozhodování. Více přihlášek podle nich zmenšuje psychologickou náročnost z hlediska uchazeče. Nový systém je také údajně výhodnější z hlediska pravděpodobnosti přijetí.
Úspěšnost uchazečů v prvním kole přijímacího řízení
V prvním kole přijímacího řízení, kdy byla možnost podat 3 přihlášky, se úspěšnost uchazečů jen mírně snížila. Tuto skutečnost potvrdil jak průzkum mezi rodiči, tak vyhodnocení statistických údajů o prvním kole přijímacího řízení. Obavy z výrazného snížení množství přijatých uchazečů v prvním kole přijímacího řízení se tak nepotvrdily.
Je však zřejmé, že se zde projevil vliv autoremedury, kdy ředitelé škol v rámci prvního kola přijímacího řízení přehodnotili svá rozhodnutí s ohledem na uvolněná místa uchazeči, kteří neuplatnili zápisový lístek. Z některých zdrojů také vyplývá, že úspěšnost přijetí v rámci prvního kola zvyšuje vyšší počet vydaných kladných rozhodnutí, než byla možná kapacita prvních ročníků středních škol (viz počet 164 tisíc vydaných kladných rozhodnutí).
Efektivita přijímacího procesu
Možnosti podat tři přihlášky využila jen cca třetina uchazečů. V průměru podali uchazeči cca 2 přihlášky ke vzdělávání ve střední škole.
Mezi pravděpodobné příčiny nevyužití plné možnosti tří přihlášek patří už samotná novost situace, na níž určitá část uchazečů ze setrvačnosti nezareagovala. Při současném poklesu počtu uchazečů školy nabízely možnost přijetí v podstatě předem (byť přijetí oficiálně potvrzovaly až v termínu stanoveném pro přijímací zkoušky) a uchazeči si vybrali jen jednu nebo dvě zaručené příležitosti. Nový systém také vyžadoval více strategického rozhodování uchazečů než v minulých letech. Důvodem může být i nepodávání přihlášek prostřednictvím základní školy.
Je také třeba konstatovat, že na zhruba stejný počet přijatých do prvních ročníků bylo vynaloženo mnohem více peněz (např. poštovné), kancelářských potřeb a času pracovníků středních škol. Uvádí se, že jedna přihláška navíc v prvním kole zvyšuje v rámci ČR náklady o zhruba 30 mil. Kč.
Spravedlivost přijímacího řízení
Jen jedna třetina rodičů (39%) pokládá nový systém přijímacího řízení na střední školy za spravedlivější. Na druhou stranu nevnímali rodiče a uchazeči jako problém možnou neúspěšnost slabších uchazečů, kterým obsadili místa vícenásobně přijatí uchazeči. Tato okolnost by se mohla přičítat vlivu sníženého počet uchazečů, zatímnímu nesnížení kapacit středních škol, menšího počtu odevzdaných přihlášek (v průměru jen 2 na jednoho uchazeče) a racionálnímu až pragmatickému chování škol.
Také v hodnocení nového systému přijímacího řízení ze strany ředitelů škol uvádějí na základě svých zkušeností ředitelé častěji než před rokem, že nový systém přijímacího řízení podle nich není spravedlivější.
Technické obtíže a další problémy
Kromě již zmíněných problémů se zvýšením administrativní zátěže středních škol si na uplatňování zápisových lístků stěžují krajské úřady a částečně i základní školy, které je musí vydávat. Po přijímacím řízení se ředitelé středních škol stavějí k systému zápisových lístků vstřícněji, i když celkově stále převažuje odmítavý postoj (z těch, kteří mají na záležitost názor, jich lístky nyní odmítá 77 % oproti 80 % před rokem). Na druhé straně rodičům problémy většinou nedělaly. Dvěma třetinám z nich (66,4%) systém zápisových lístků vyhovoval.
Zdroj infromací: MŠMT, ÚIV