Návrh na finanční pomoc studentům

Ministryně školství Miroslava Kopicová předloží v nejbližší době na jednání vlády ucelený materiál o novém systému finanční podpory studentů vysokých škol. „Smyslem Plánu implementace reformy finanční pomoci studentům je nabídnout další vládě kvalifikovanou analýzu a precizní východiska, ze kterých bude moci čerpat. Domnívám se, že příští ministr školství, ať už bude z jakékoliv politické strany, nemůže problematiku finanční pomoci studentům opomíjet,“ vysvětlila ministryně Kopicová. Na materiálu pracoval tým nestranických odborníků pod vedením doc. Jakuba Fischera z VŠE, v návrzích odborné skupiny se tedy nenachází nic politického.

Reforma finanční pomoci studentům je v České republice opodstatněná, neboť jsou zde největší rozdíly v příjmech mezi středoškolsky a vysokoškolsky vzdělanou populací. Dle nejrůznějších výzkumů patříme ke státům s nejsilnějším vlivem sociálně-ekonomického statusu na získání vysokoškolského vzdělání, tzn., že pokud má rodič potencionálního studenta sám vysokoškolské vzdělání, jsou šance jeho potomka na vysokoškolské studium třikrát vyšší než v případě potomka, jehož rodiče jsou nejvýše vyučeni.
Jednou z hlavních příčin tohoto stavu je absence efektivního systému finanční pomoci studentům, který by umožnil plnohodnotné studium i uchazečům ze sociálně-ekonomicky slabších vrstev. „Sociologický ústav Akademie věd loni zjistil, že 48 % občanů je přesvědčeno, že náklady spojené se studiem na vysoké škole si mohou dovolit jen bohatí. Studenti mají podobný názor – podle výzkumu provedeného MŠMT téměř polovina studentů vysokých škol uvádí, že jejich finanční zdroje nejsou na pokrytí nákladů spojených se studiem dostatečné. A skoro třetina z nich se s nimi vyrovnává jen s nejvyššími obtížemi. To není normální stav,“ uvedla ministryně školství Miroslava Kopicová. Současný systém finanční pomoci je dle ministryně nedostatečný, jeho důsledkem je přílišné zapojování studentů do výdělečné činnosti, které většinou ani nesouvisí s jejich studijním oborem.
Smyslem celé reformy by mělo být snížení hladiny nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání a vytvoření příznivějších podmínek pro studium. Mezi základní doporučení proto patří: změnit chápání studenta v terciárním vzdělávání (učinit ze studenta tzv. samostatnou sociální jednotku, zrušit věkovou hranici 26 let), řešit pomoc handicapovaným studentům a posílit roli přímých forem finanční pomoci, podporovat studenty, kteří řádně plní studijní povinnosti (v opačném případě měnit tuto finanční podporu na vratnou), finančně pomáhat studentům pocházejícím z rodin s nízkými příjmy, umožnit studentům získat státem garantovanou půjčku na pokrytí přímých i nepřímých nákladů spojeným se studiem, zavést spoření na vzdělávání a zvláštní režim pro zaměstnávání studentů. Aby měla reforma smysl a byla účinná, je zapotřebí, aby výše uvedené kroky byly navzájem provázané.