Základní školy jsou proti případnému zavedení výuky dalšího cizího jazyka

Ředitelé základních škol jsou většinou proti zavedení povinné výuky dalšího cizího jazyka. Obávají se především přetěžování žáků a jako další překážku uvádějí nedostatek kvalifikovaných vyučujících. Rovněž nesouhlasí s tím, aby na úkor dalšího cizího jazyka, který by se vyučoval povinně, byly omezovány jiné předměty. Tyto informace vyplývají z výsledků dotazníkového šetření, které realizoval Ústav pro informace ve vzdělávání v květnu 2010. Šetření bylo zaměřeno na výuku dalšího cizího jazyka a na vliv žáků na chod školy.

Jako hlavní cizí jazyk se na základních školách vyučuje především anglický jazyk. Jako druhý cizí jazyk si žáci volí především němčinu. Výrazně menší je pak zájem o ruštinu. Další cizí jazyk bývá nejčastěji zařazován do rozvrhu 7. – 9. ročníku základních škol, a to zpravidla po dvou vyučovacích hodinách týdně, v menším počtu případů i po třech hodinách týdně.

Téměř polovina škol žáky sama motivuje k aktivnímu vlivu na chod školy a přichází za nimi s vlastními nápady, přibližně 40 % škol žákovské aktivity převážně vítá, ale samo k nim podněty nezavdává. Spíše pasivní postoj zaujímá celá desetina škol, kdy žáky pouze informuje, komu mohou předávat své návrhy na chod školy.

Menší školy do 50 žáků dávají přednost neformálním rozhovorům, během kterých zjišťují názory žáků. Největší školy využívají přibližně ve stejné míře jak neformální rozhovory se žáky, tak postřehy a pozorování učitelů. Anonymní ankety a dotazníky využívá pouze 28 % škol. Žákovská samospráva nebo školní parlament existuje pouze na necelé polovině škol a v naprosté většině případů s tímto orgánem školy aktivně spolupracují.