Na podzim tohoto roku provedla společnost Procter and Gamble na českých vysokých školách průzkum, ze kterého vyplynulo, že se čeští vysokoškoláci nechtějí ve své budoucí kariéře postupně propracovávat z nižších pozic do vyšších, ale předpokládají, že přímo zamíří do vysokých pracovních postů. Třetina z nich uvedla, že si přeje do pěti let po škole pracovat ve vrcholných managerských pozicích, přitom z pohledu personalistů je tento rychlý kariérní postup nemožný. Studenti se neustále domnívají, že budou hned působit na vysokých postech už jen proto, že mají vysokoškolské vzdělání. Toto pravidlo však neplatí, zvláště když tohoto stupně vzdělání dosahuje stále vyšší počet lidí. Dále je nutné si uvědomit, že vysoké pracovní pozice jsou spojeny i s vyšší mírou životních zkušeností a se značnou zodpovědností.
Z nedávných statistik Centra pro studium vysokého školství také vyplynulo, že v bakalářském studiu se vzdělává 50% lidí, avšak více než polovina z nich jej nedokončí, zejména technické obory, u kterých neustále klesá počet zájemců. To má za následek, že do těchto pracovních oblastí míří menší počet kvalifikovaných specialistů, průměrný věk osob pracujících v tomto resortu je tedy vyšší než v jiných. S tímto problémem se však potýkají i jiné evropské země a USA. MŠMT se alespoň snaží motivovat zájemce o vysokoškolské studium projektem „Podpora technických a přírodovědných oborů“, který je finančně podporován Evropskou unií.
Intuitivní systém pro komplexní správu školních dat s lidským přístupem.
Ing. Martin Kocman Základní škola a mateřská škola Jaroslava Seiferta, Praha 3