Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje školám, aby začaly vyučovat povinně pouze anglický jazyk a ostatní cizí jazyky dobrovolně. Dle jejího názoru je perfektní znalost anglického jazyka přínosnější. Zároveň upozorňuje na to, že ušetřené peníze by se daly použít na rozvoj finanční a právní gramotnosti a IT dovedností. Orientace v těchto oblastech je totiž pro budoucí povolání přínosnější. Reaguje tím také na stále klesající výsledky českých žáků v mezinárodních srovnávacích testech. K tomuto názoru se přiklání i samotný ministr školství, Josef Dobeš.

Od 1. 10. 2010 realizuje společnost CCA Group a.s. ve spolupráci se SCIO projekt „Podpora využití ICT ve výuce průřezových témat na základních školách“, jehož předmětem je podpora využití informačních technologií při rozvoji výuky průřezových témat na druhých stupních základních škol v celé ČR.

MŠMT připravuje on-line srovnávací testy pro 5. a 9. ročníky, které si žáci vyzkouší letos v říjnu. Učitelé se však obávají, jak žáci zvládnou testování na počítačích, neboť doposud byli zvyklí pracovat s papírovými testy. Problémy mohou tedy nastat u žáků, kteří nejsou zvyklí psát na klávesnici, a dále u počítačů se starým monitorem.

V minulých dnech informovala různá periodika o úniku dat a informací z MŠMT, zejména ze mzdového informačního systému.

Tato informace byla pro samotného ministra školství, Josefa Dobeše, šokující.  Zavázal se, že podnikne všechny možné kroky, které povedou k odhalení zdrojů úniků mzdového informačního systému. Ministr zároveň potvrdil, že v žádném případě nesouvisí se sledováním e-mailové korespondence svých podřízených. O této aktivitě nevěděl, tudíž nemohl k ní dát ani žádný příkaz.

Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK zveřejnilo informaci, že do roku 2017 bude mít více než 50 % mladých Čechů ve věku 25 až 34 let vystudovanou vysokou školu. Absolventi VŠ se však budou muset spokojit s méně kvalifikovanou prací a nižšími platy, než jsou dosud vysokoškoláci zvyklí. Budou obsazovat pracovní místa, která nyní zastávají převážně lidé s maturitou, např. pozice nižších úředníků. Středoškoláci pak z trhu práce vytěsní pracovníky s nejnižším vzděláním. Nejvyšší šanci naleznout práci budou mít lékaři, právníci a učitelé, naopak nejhůře na tom budou absolventi uměleckých a zemědělských oborů.