Učitelé upozorňují na fakt, že klesá úroveň českých škol. Domnívají se, že příčinou tohoto stavu je reforma, která od roku 2007 umožňuje školám tvorbu vlastních vzdělávacích plánů, tím se však prohlubují rozdíly mezi jednotlivými školami. Navzdory reformě se však školy při tvorbě osnov musí řídit společným rámcovým vzdělávacím programem. V zahraničí je naopak tendence dostávat školy na stejnou úroveň. MŠMT vše komentuje slovy, že úroveň školství je ovlivněna nedostatkem financí a že cílem reformy je, aby žáci uměli své znalosti a dovednosti aplikovat v praktickém životě, řešit problémy, aby dokázali komunikovat, vytvořit si základní pracovní návyky a odstranit nesmyslné „biflování“. Přesto více než dvě třetiny pedagogů tuto reformu kritizují, neboť v ní spatřují hlavní příčinu úpadku českého vzdělání.

Pokud středoškoláci úspěšně ukončili své studium maturitní zkouškou a nebyli přijati ke vzdělávání na vysoké škole, mohou využít každoroční nabídky mnoha jazykových škol, které poskytují roční pomaturitní studium cizích jazyků. Cena tohoto studia bývá zhruba kolem 20.000 korun a jeho kladem je, že mladí lidé kromě toho, že se zlepší v cizím jazyce, mohou i nadále využívat všech studentských výhod. Nejoblíbenějším jazykem je stále angličtina, zájem je však také o španělštinu, francouzštinu, němčinu, ruštinu nebo dokonce i čínštinu. Pro přípravu na budoucí povolání je samozřejmostí dobrá znalost angličtiny a dále si zvolit méně rozšířený jazyk.

Západočeská univerzita v Plzni zaregistrovala o 3.000 méně přihlášek ke studiu oproti předešlým akademickým rokům. Řada odborníků si tento stav spojuje s poklesem počtu středoškoláků a zároveň se situací na Právnické fakultě ZČU, což má pravděpodobně za následek pokles přihlášek až o jednu pětinu. Univerzita má proto v plánu přijímat nižší počet uchazečů o studium.

Vzhledem ke slabým populačním ročníkům dochází ke snižování počtu dětí, proto MŠMT připravuje návrh na regulaci škol a jejich naplněnosti. Dle analýzy financování škol připraví ministerstvo návrhy změn na šetření v oblasti školství pro příští roky. Rušení nebo slučování škol řeší kraje a obce, avšak tato rozhodnutí jsou placena ze státního rozpočtu, MŠMT pak nemůže zabránit neopodstatněnému vzniku nových škol či zvyšování kapacity stávajících škol. Nyní je situace taková, že základní školy jsou naplněny jen z 60%, střední školy z 67%.